Co je Biofasari?
Biosafari je součástí strategického projektu „Green Mine – celková revitalizace a resocializace lomu ČSA“. Projekt je spolufinancován Evropskou unií. Jedná se o unikátní projekt spojený s obnovou krajiny po těžbě hnědého uhlí na Mostecku. Představuje jednotlivé části obnovovaného ekosystému a nabízí tak vhled do způsobu, jak krajina přetváří území bývalého lomu.
Návod použití
Obnova krajiny je dlouhá cesta. Kdyby krajina mohla, na své dveře by zavěsila cedulku NERUŠIT. My její přání respektujeme, ale i přesto vám chceme nabídnout možnost prohlédnout si zajímavá místa již dnes.
Vydejte se s námi na virtuální prohlídku a pojďte se podívat, jak se mění místa, která po více jak 200 let tvořila páteř české energetiky.
Vyhlídka a historie území
Na místě dnešního lomu ČSA bývalo Komořanské jezero, kdysi největší jezero v Čechách. Vzniklo po poslední době ledové a ve vrcholném středověku dosahovalo až 25 km². Postupně bylo zanášeno, přeměněno na mokřady a v roce 1831 definitivně vysušeno na příkaz Ferdinanda Josefa z Lobkovic kvůli sporům mezi rybáři, zemědělci a mlynáři.
Proměny
Oblast má dlouhou historii osídlení, od pravěkých kultur až po vznik města Most. V první polovině 20. století se oblast Komořanského jezera stala klíčovým centrem těžby hnědého uhlí, zejména díky aktivitám rodiny Petschků, kteří ovládali většinu produkce v regionu. V roce 1926 začala ervěnická elektrárna dodávat elektřinu do Prahy, což podtrhlo strategický význam této průmyslové oblasti. Během druhé světové války a následného období došlo k masivní industrializaci – vznikly chemičky, nové elektrárny i povrchové lomy, které zásadně přetvořily krajinu.
Dnes se průmyslová krajina mění . V lomu ČSA vzniká jezero a okolí získává nový vzhled rekultivační činností nebo přirozenou obnovou, takzvanou sukcesí (viz dále).
Uhelná sloj Eliška
Severočeská hnědouhelná pánev, především její mostecká část, byla klíčovou oblastí těžby uhlí v Česku. Po druhé světové válce zajišťovala téměř polovinu celostátní těžby a v 80. letech dosahovala přes 38 milionů tun ročně. V polovině 50. let zde fungovalo kolem 60 dolů. Do devadesátých let jejich počet klesl na dvacet.
Hluboké kořeny
Těžba hnědého uhlí v severních Čechách je doložena již od roku 1403. První zmínka z Mostecka pochází z roku 1613. V průběhu staletí zde vznikaly a zanikaly stovky hlubinných dolů, lomů a štol. Pojďte se s námi virtuálně dotknout historie.
Napouštění jezera a RK 5000
Na místě dnešního lomu ČSA bude v budoucnu jezero. Mohlo by mít plochu kolem 670 hektarů, tedy zhruba dvojnásobnou oproti nedalekému jezeru Most. Než se z dnes již viditelného “jezerního miminka” stane dospělý jedinec, bude jej hlídat „jezerní ještěr“ - RK 5000.
RK 5000 je technický unikát
Korečkové rypadlo, jehož úkolem bylo těžit skrývkové horniny v uhelném lomu ČSA. V mnoha ohledech byl tento stroj unikátní. Vyrobeny byly pouze dva kusy. První byl určený pro těžbu skrývky v Chabařovicích, druhý pro lom ČSA. Stavba rypadla začala v roce 1980 přímo v lomu, o tři roky později byl uveden do zkušebního provozu a v následujícím roce už se „erkáčko“ naplno pustilo do práce.
Partner stanoviště
Green Mine
Projekt komplexní přeměny lomu ČSA po skončení těžby. Dlouhodobá vize sahá až za rok 2030 a představuje proměnu bývalého lomu ČSA v prostor, který přinese užitek lidem i přírodě. V budoucnu zde vznikne nové jezero. Plánují se obnovitelné zdroje energie, moderní průmyslové a rekreační zóny i chytrá sídla šetrná k životnímu prostředí. Více informací o projektu se dozvíte na webu: www.greenmine.cz.
Modro-zelená infrastruktura
Nedílnou součástí projektu je vybudování prvků modrozelené infrastruktury. Jde o výsadbu doprovodné zeleně podél nové komunikace a rozvoj přírodně-rekreační zóny v oblasti Obránecké výsypky. Tyto zásahy zlepší ekologickou stabilitu místa a zároveň nabídnou obyvatelům prostor pro odpočinek, sport i kontakt s přírodou.
Partner stanoviště
Dům přírody
Projekt v budoucnu návštěvníkům přiblíží nejen přírodu a možnosti aktivního pohybu v krajině, ale symbolicky propojí historii, současnost a budoucnost lomu ČSA.
Minulost a budoucnost
Dům přírody u Jezeří má připomínat zaniklou vesnici Albrechtice – nejen jménem, ale i podobou. Expozice představí dramatické proměny krušnohorské krajiny od třetihorních močálů přes osidlování hor a éru těžby uhlí až po současnou rekultivaci. Návštěvníci se seznámí s přírodními unikáty jako lom ČSA či rezervace Jezerka a prostřednictvím interaktivní mapy nahlédnou i do zaniklých obcí.
Partner stanoviště
Štola Jezeří
Štola působící dojmem důlního díla je ve skutečnosti vědecké pracoviště. Vznikla pro geologický průzkum a sledování stability svahů Krušných hor.
Tajemství hory
Štola Jezeří je nejvýznamnějším průzkumným důlním dílem vyraženým před rozvojem lomu ČSA. Ražba štoly probíhala od dubna do listopadu 1980. Je dlouhá 431 metrů včetně vstupního portálu a po trase jsou v levém boku vyraženy čtyři krátké zarážky. Uvnitř štoly jsou umístěna monitorovací zařízení (náklonoměrná stanice a inklinometr) Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR pro sledování stability a pohybu svahů krystalinika tvořícího masiv Krušných hor.
Partner stanoviště
Geopark
Severní svah lomu ČSA, původně určený k další těžbě, zůstal po zavedení ekologických limitů v roce 1991 nedotěžený a stabilizoval se do dnešní podoby. Území má mimořádně přírodní charakter s pestrým geologickým složením, prameništi, tůněmi a odkrytými horninami. Tato geodiverzita vytváří unikátní stanoviště pro stovky chráněných druhů bezobratlých, obojživelníků, plazů, ptáků i rostlin.
Vědecké pracoviště pod širým nebem
Území, kde se střídají zbytky těžby s přírodními procesy, je cenné nejen esteticky, ale i ekologicky. Místo klasické rekultivace zde probíhá sukcese, tedy samovolný přirozený proces obnovy, kterou zde monitorují vědci z Fakulty životního prostředí ČZU. Návštěvníci mohou nahlédnout do možné budoucnosti území pomocí rozšířené reality.
Partner stanoviště
Severočeská divočina
Přirozená obnova, tedy spontánní sukcese, vede většinou k přírodně hodnotnějším porostům než tradiční rekultivace. To platí již nyní i pro lom ČSA.
Příroda čaruje
V publikaci Severočeská divočina, aneb Když krajinu po těžbě uhlí obnovuje příroda sama, kterou připravil tým odborníků na ekologii, se čtenáři dozví, co si o přírodní obnově regionu myslí významní evropští ochránci přírody, vědci i pedagogové ekologických fakult. Nabízí také pohled z druhé strany, jak čarování přírody vnímají turisté, návštěvníci lokality a lidé, kteří zde žijí. Shrnuje přínos přirozené obnovy neboli sukcese pro budoucí vývoj přírody a rostlinných a živočišných společenstev v regionu.
Partner stanoviště
Brána do Krušných hor
Původně tudy vedla silnice spojující okresy Most a Chomutov. Kvůli postupující těžbě byla přeložena na takzvaný Ervěnický koridor. Kromě přitažlivého výhledu na lom ČSA a jeho bezprostřední okolí se odtud můžete vydat za poznáváním zajímavostí Krušných hor.
Národní přírodní rezervace Jezerka
Doslova na dosah ruky je odsud Národní přírodní rezervace Jezerka, která patří k nejcennějším oblastem Krušných hor. Tato lokalita o rozloze zhruba 140 hektarů byla vyhlášena národní přírodní rezervací už v roce 1969. Předmětem ochrany jsou zde především přirozené, lidskou činností jen minimálně poznamenané lesní porosty. Stáří zdejších buků se odhaduje na 250 let.
Partner stanoviště
Altán
Nejlepší místo, kde se dají pozorovat všechny způsoby již ukončené nebo stále probíhající rekultivační činnosti kolem lomu ČSA. Rozeznáte rekultivace lesnické, zemědělské i hydrické. Můžete je porovnávat s plochami, které se přetvářejí v procesu sukcese, tedy pouze vlivem přírody.
Sluneční hodiny
Součástí vyhlídky u altánu jsou unikátní sluneční hodiny, které tvoří jediný kus kamene ve štěrkovém loži s vytesanými ryskami pro měření času, doplněný dřevěnými prvky ze stromů z okolních rekultivovaných ploch. Tato jedinečná instalace symbolicky poukazuje na postupný přechod k výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů.
Partner stanoviště
Vodní plochy a ptačí ráj
Vodních ploch se po obvodu lokality ČSA nachází několik. Většina z nich vznikla uměle a sloužila k odvodnění lomu. To je i případ tří jezer Marcela a na něj navazujících Hedvika a Toník.
Více než sto druhů ptáků
Dnes o tato místa pečuje pouze příroda, a proto se stala hnízdištěm a útočištěm řady zvláště chráněných i kriticky ohrožených druhů. Ptákům nabízejí klid a velice čistou vodu. Zásadní je, že se zde rybářsky nehospodaří, voda je průzračná a poskytuje spoustu potravy mnoha druhům živočichů. Lokalitu si tak v posledních letech oblíbilo více než sto druhů ptáků vodních i suchozemských, kteří osídlují i okolní rekultivace, včetně pastviny krav a nedalekého mokřadu.
Partner stanoviště
Rekultivace a sukcese
V celém území lomu ČSA bude nebo již bylo rekultivováno přes 4 500 ha ploch. Jedná se především o lesy, jezírka a mokřady, zemědělskou rekultivaci a louky. V rámci sanací se v lomu ČSA přesouvala zemina o takovém objemu, že by Cheopsovu pyramidu v Gíze vyplnil více než čtyřikrát. Na každém hektaru půdy bylo vysazeno průměrně 10 000 kusů lesních sazenic.
Sukcese
Při přirozené obnově neboli sukcesi se území ponechá samovolnému rozvoji, či chcete-li bezzásahovému režimu. O podobě porostu či velikosti jezera nerozhodují krajinní inženýři, ale příroda sama. Odborné studie potvrzují, že tímto způsobem lze dosáhnout mimořádně cenných přírodních prostředí, vysoké biodiverzity, návratu ohrožených či zcela vymizelých druhů a také vyšší odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám.
Partner stanoviště
Vracení Bíliny do koryta
Přeložka řeky Bíliny vznikla v 80. letech 20. století jako součást Ervěnického koridoru mezi lomy ČSA a Jan Šverma. Sloužila k dodávkám průmyslové vody a ochraně dolů a závodů před povodněmi. V tomto úseku dnes stále teče potrubím, které dosluhuje. Povodí Ohře provádí pravidelné kontroly a připravuje návrat toku do otevřeného koryta.
Řeka se vrací
Řeka Bílina poteče novým otevřeným korytem v délce 4,7 km. Meandrovité koryto bude doplněno o tůně s prodlouženou trasou toku a menším sklonem dna, což zlepší migrační prostupnost pro vodní živočichy.
Partner stanoviště
Uhelné výtahy
Systém pevně daných pásových dopravníků sloužil k přepravě uhlí od uhelných rypadel do homogenizační drtírny, kde se uhlí nakládalo do vagónů a následně dopravovalo do komořanské úpravny uhlí.
Těžební technologie
Způsob přepravy uhlí se během let měnil, jak se vyvíjela těžba a vzrůstal její význam. Historie těžby uhlí sahá na Mostecku do 17. století. Rozmach zaznamenala až od přelomu 19. století. Nejprve se uhlí vozilo po vodě, nové doly proto na severu Čech vznikaly v dosahu řeky Labe. Skutečný průmyslový rozvoj těžby začal až s výstavbou železniční sítě. Podrobnosti o hlubinné těžbě a jejích metodách i o lomovém dobývání uhlí se více dozvíte v expozicích Podkrušnohorského technického muzea.
Partner stanoviště
Partneři stanovišť
